Stezka po stavebních slozích

    
Pelhřimov za dobu své existence prošel dlouhým vývojem, velmi podobným tomu, jakým procházela i jiná města srovnatelné velikosti a významu. Od převážně dřevěné zástavby původních polozemnic přes úzké gotické domy s hospodářským zázemím zde vyrůstaly výstavní renesanční objekty s podloubími zdobenými sgrafity a mohutné barokní stavby až po moderní zástavbu 19. a 20. století.

Právě 19. století přineslo nejvýznamnější změny do charakteru městské zástavby. Do té doby uzavřený celek omezený hradbami silně ovlivnil rozvoj průmyslu a techniky. Střed města v předchozích staletích utrpěl dvěma ničivými požáry, které se však paradoxně zasloužily o jeho nynější malebný ráz. Ani ty však nezasáhly do jeho vývoje tak radikálně jako století páry.

Zhruba od jeho poloviny byla postupně zazdívána všechna podloubí a ve vzniklých prostorách zřízeny obchody, dílny a výčepy. Na minérském plánu z roku 1777 je zachycena podoba centra města s dosud existujícím i již odstraněným loubím. Víme proto, že podloubí měly nejen všechny domy na náměstí, ale i v bočních ulicích. Do současnosti zůstalo zachováno pouze na dvou stranách náměstí, u dvou domů v Palackého ulici a v Růžové ulici.

Podílely se na tom další požáry, které postihly město koncem 19. století a také podnikatelské ambice různých společenstev i měšťanů, kteří se zhlédli ve velkoměstské architektuře. Místo domů provinčního charakteru je zaujaly stavby v módních historizujících a moderních slozích - secesi, kubismu, funkcionalismu. Město se uvolnilo z omezujícího sevření hradeb a začalo se rozrůstat. V jeho okrajových částech vyrostly nejen průmyslové podniky, ale také vilové čtvrti. Mezi těmito stavbami se nalézají i architektonické skvosty.

Podobně jako hradby, byly i obě gotické brány vnímány jako omezující prvky. Jejich úzké rozpětí bránilo rozvoji automobilismu a proto město uvažovalo o jejich stržení. K tomu naštěstí nedošlo, zbořena byla jen jejich předbraní.

Dvacáté století však zanechalo na pelhřimovském náměstí i jiné, příznivější stopy. Hned na jeho počátku byl dům čp.13 přestavěn v kubistickém slohu podle návrhů významného pražského architekta Pavla Janáka. V sedmdesátých letech byla provedena sanace podzemních prostor domů na náměstí. V poslední čtvrtině 20. století došlo k obnově podloubí v čp. 1 – 6 a čp. 13 – 17 a k zrestaurování renesančních sgrafit a fasád všech objektů na náměstí i v přilehlých uličkách. Tyto práce přinesly i několik překvapivých objevů, jako např. nález sgrafit na čp.14 nebo odkrytí srubu v čp.83.

Pelhřimov se může pyšnit tolika nádhernými stavbami, že byl právem prohlášen městskou památkovou rezervací. Většina jich je prezentována na těchto stránkách pod názvem Stezka po stavebních slozích.